Projekt TetraoVit

Revitalizace rašelinišť a management biotopu tetřívka obecného ve východním Krušnohoří

O projektu

Revitalizace rašelinišť a management biotopu tetřívka obecného ve východním Krušnohoří

Dlouhý a složitý název projektu vypovídá o jeho hlavních cílech a zaměření. V projektu se chceme zaměřit na biotop jednoho z nejohroženějších druhů ptáků u nás, tetřívka obecného, chceme ho zkoumat, popsat a navrhnout opatření na jeho zlepšení. Protože se z velké části jedná hlavně o rašeliniště, chceme přispět k zastavení jejich nepříznivého vývoje a k jejich obnově. I když Krušné hory hostí nejpočetnější populaci tetřívka u nás, ani zde není situace růžová. Tetřívků dlouhodobě ubývá. Máme za to, že změny prostředí, kde žije, jsou hlavní příčinou tohoto neradostného vývoje. Pomocí ochrany tetřívka budeme pomáhat také ohrožený rašeliništím a všem organismům, která je potřebují ke svému životu.

Rašeliniště Georgenfelder Hochmoor

V projektu se pokusíme určit hlavní parametry biotopu tetřívka. V projektovém území tyto charakteristiky zmapujeme. Budeme to dělat souběžně dvěma způsoby – průzkumem v terénu a zároveň gisovou anlýzou ze všech možných mapových podkladů leteckých snímků, satelitních snímků, lesnických map… Bude vytvořen model, podle kterého budeme moci říct, kolik vhodného prostředí tetřívek má nebo bude mít v celém pohoří, případně i jinde. Model nám napoví, může-li tetřívek u nás přežít nebo kolik času tomuto druhu zbývá…

Tetřívek obecný v toku (foto: U. Mueller)

Ukázkově bude v průběhu projektu revitalizována hraniční část rašeliniště Georgenfelder Hochmoor / Cínovecké rašeliniště, bude pro připraven podrobný plán péče o navazující plochy. Součástí projektu budou exkurze a workshopy, chystáme se vydat letáky a publikace.
Aby byl takový projekt úspěšný, je nezbytné aby se na něm podíleli nejen ochránci přírody, ale i státní orgány a hlavně lidé, kteří v lese hospodaří – saské a české státní lesy.

Spolupráce na česko-saské hranici

Souhrn toho, co jsme v projektu podnikli v roce 2018, najdete zde.

Projektové území

Krušné Hory

Projekt probíhá v jasně vymezeném území, které má pro tetřívka v Krušných horách zásadní význam. Je součástí ptačích oblastí Východní Krušné hory a Kahleberg – Lugstein a také evropsky významných lokalit Rašeliniště U jezera – Cínovecké rašeliniště, Georgenfelder Hochmoor a Kahleberg bei Altenberg.

Zkoumaná plocha se rozkládá na rozloze 861 ha, na obou stranách česko-saské hranice. Zahrnuje náhorní planinu ve východní části Krušných hor, v nadmořské výšce 800 až 910 m. Lze ji vymezit třemi výraznými vrcholy Pramenáče (910 m n. m.), Lugsteinu (899 m n. m.) a Kahlebergu (905 m n. m.), v blízkosti Cínovce nebo Zinnwaldu.

Rašeliniště Georgenfelder Hochmoor, v pozadí vrchol Lugsteinu

Území tvoří mozaika lesních stanovišť, rašelinišť, skal a kamenných sutí. Lesy i rašeliniště jsou zde silně ovlivněné lidským hospodařením. Nejdříve byla rašeliniště plošně odvodněna a lesy přeměněny na převážně smrkové monokultury. Ty podlehly působení mimořádných imisí z elektráren a průmyslu v 70. a 80. letech 20. století. Během toho došlo k dalšímu odvodnění, které šlo ještě více do hloubky a zasáhlo rašeliniště tak, že začala vysychat. Uhynulé smrky byly nahrazeny tzv. porosty náhradních dřevin. Při zalesňování byly využity i nepůvodní cizokrajné druhy jako severoamerický smrk pichlavý, sázely se a sely i břízy, jeřáby, olše nebo kleč. Je paradoxem, že rozvolnění lesních porostů a větší různorodost dřevin pravděpodobně tetřívkovi vyhovovalo. Zatímco v jiných pohořích, nepostižených imisemi, začal mizet, v Krušných horách docela prospíval. V současné době, kdy se stav ovzduší vylepšil, dochází k opětovné přeměně porostů. Listnaté dřeviny a kleč jsou likvidovány, smrk pichlavý odumírá v důsledku nemocí, hlavně napadením houbou kloubnatkou. Na rozsáhlých plochách se znovu daří smrku ztepilému, který je při obnově lesa znovu takřka jedinou dřevinou. Vznikají husté, mladé, stejnověké porosty, které tetřívek opouští.

Otevřené plocha pod vrcholem Lugsteinu – typické prostředí tetřívka

Vzhledem k blízkosti velkých měst nepřekvapí, že území je atraktivní pro mnoho lidí, kteří mají v oblibě pohyb v přírodě. Je hojně navštěvováno turisty, cyklisty a v zimě také běžkaři. Velká návštěvnost dále zvyšuje tlak na citlivé živočichy, v tomto případě také tetřívka.

Rašeliniště U jezera

Bez aktivní péče je nabíledni, že i v tomto území se tetřívek v blízké budoucnosti stane pouze vzpomínkou.

0 nás

Spolek Ametyst

Ametyst je plzeňská neziskovka s téměř dvacetiletou tradicí. Chodíme hodně ven: s dětmi se učit nebo odborně mapovat kytky a zvířata kvůli jejich ochraně. Moc nás nebaví investovat do reklamy. Dáme spíš na osobní kontakty a zkušenosti. Kancelář máme v Plzni, ale skutečnou základnou je pro nás stará škola v Prusinách u Nebílov. Náš tým je pestrý, jsme lidé různých profesí. Máme však jedno společné: chceme žít v souladu se svým životním prostředím.

Více se o náz dozvíte na našich stránkách.

Kontakty

+420 731 498 403
info@ametyst21.cz
Nebílovy č.p. 37
332 04