Komiks o tetřívkovi v české i německé verzi

Součástí našeho projektu je také zvyšování povědomí o nutnosti ochrany tetřívka obecného. Aby to bylo co nejsrozumitelnější, vytvořili jsme komiksový příběh, kde se lze ty nejdůležitější věci dočíst a hlavně si je prohlédnout na povedených ilustracích. Česká verze se natolik líbila, že jsme zařídili také její německou mutaci.

Pracovní setkání v Drážďanech

V projektu TetraoVit se účastní více partnerů ze dvou zemí, takže je pro nás důležité se občas sejít a informovat se o svých aktivitách. Tomu bohužel doba nepřeje. Přesto se nám to podařilo – v září jsme se potkali na Technické univerzitě v Drážďanech. Dodrželi jsme všechna opatření a nyní víme, jak se se projekt posunul do své závěreční fáze. Naším hlavním úkolem je předložit teď v definitivní podobě návrh opatření ke zlepšení stavu biotopu tetřívka.

Mají to tetřívci spočítané i v Krušných horách?

Duben a květen jsou obdobím, kdy se probíhající jarní tok využívá k monitoringu tetřívků. Také v našem projektovém území jsme za ranního rozbřesku počítali hlasitě se projevující kohoutky i jejich tiché společnice. A jak to s nimi letos vypadá? Dobrou zprávou je, že oproti loňskému roku se jejich počet nijak výrazně nezměnil. Vypadá to, že na české straně je asi 12 samců. Horší je fakt, že toto číslo je velmi nízké a potvrdil se tak velký pokles ve srovnání s rokem 2018 a dřívějšími lety.

Co dělají tetřívci v zimě?

Zdálo by se, že zimní období bude pro tetřívky spíše časem klidu a snížené aktivity. V ideálním případě by to tak opravdu mělo být. Bohužel podmínky v našich horách mají k tetřívčímu ideálu daleko. Pro tyto ptáky je důležitá přítomnost sněhové přikrývky, v níž přečkávají mrazy a studené vichry. Sněhu je ale v posledních letech opravdu málo. Tetřívci jsou tak mnohem zranitelnější a jejich tepelné ztráty větší. Každé vyplašení ubírá jejich energii, snižuje jim kondici, a tím i pravděpodobnost přežití.

Jedním z pozitivních důsledků slabých zim je na druhou stranu výrazně menší rušení ze strany člověka. Vždy, když nasněží, stávají se totiž hory jedním velkým sportovištěm a ptáci nemají, kam utéct. Hory beze sněhu lidi tolik nelákají a alespoň chvíli je zde klid. Jak vypadá projektové území při pěkném zimním počasí ukazuje fotografie ze začátku letošního února.

Naše práce na projektu TetraoVit v roce 2019

Od začátku celého projektu jsou v modelovém území mezi Pramenáčem a Kahlebergem v Krušných horách zkoumány biotopové preference tetřívka obecného (Milník č. 2 – obr. 1). Potřebovali jsme zjistit, kde se tetřívci zdržují v průběhu celého roku. Kde zimují, hnízdí, odchovávají mláďata a sbírají potravu. Vyhledávali jsme jejich stopy, trus i peří tak, abychom je co nejméně rušili. Jako každý rok jsme provedli monitoring kohoutků při jarním toku. Ten bohužel potvrdil trend projevující se již delší dobu – tetřívci v území dosud žijí, ale jejich počet se dramaticky zmenšuje. Zatímco v roce 2018 jsme v české části území zaznamenali 24 kohoutků, v roce 2019 jich bylo jenom 13 (obr. 2). V přilehlém saském území je to dalších 5 až 7 samců. I přes značný úbytek se pořád jedná o jednu z nejdůležitějších lokalit výskytu tetřívka v Krušných horách.

Tetřívek je v Sasku za hvězdu

Ochrana tetřívka je v sousedním Sasku jednou z priorit. Jeho dobrá kondice na saském území je ovšem zcela závislá na části populace v Česku, protože tetřívci se v Sasku vyskytují už jen v Krušných horách při společné hranici. Mezistátní spolupráce je tak pro jeho ochranu klíčová. Proto uspořádala saská zemská vláda 18. listopadu 2019 odbornou konferenci ke spolupráci ohledně tetřívka obecného mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko.

Konference, která se konala v krásné historické budově Lužického semináře v Praze na Malé Straně, se zúčastnili zástupci všech důležitých institucí z Česka i Saska. Kromě ministerstva životního prostředí a Lesů ČR přednesl příspěvky o ochraně tetřívka v ČR Spolek Ametyst. Projekt TetraoVit byl představen jako příklad dobré praxe, kdy jsou do ochrany tetřívka zapojeny všechny dotčené subjekty z obou stran hranice. Snad se nám díky tomu podaří jeho prostředí aspoň trochu zlepšit.

Projektové území z ptačí perspektivy

Zajímalo by vás jak vypadá krajina z pohledu ptáků? Nás ano, a tak jsme využili možnosti podívat se na projektové území kamerou dronu. O některé ze snímků se s vámi rádi podělíme. Ukazuje se, že naše území v Krušných horách je hodně zalesněné a že porosty jsou hustší než jsme si mysleli. O to víc je třeba pokusit se obnovit rašeliniště a doplnit mozaiku stanovišť otevřenými plochami tak, aby to lépe vyhovovalo tetřívkovi.

Společná pracovní schůzka v Drážďanech

Projekt se posunul do další fáze, a tak se všichni projektoví partneři sešli u jednoho stolu, aby se informovali o výsledcích práce za letošní rok. 4. září na Technické Univerzitě v Drážďanech každý z účastníků přednesl příspěvek o tom, co se dělo v roce 2019.

Bylo toho celkem dost: bylo dokončeno mapování vegetace z hlediska možné obnovy rašeliništních stanovišť (TU Dresden), připravují se podklady pro projekt revitalizací (Ústecký kraj), začalo se zahrazením hraničního příkopu na Georgenfelderském rašeliništi (Okres Krušnohoří), atd.

Také my jsme dokončili mapování klíčových znaků tetřívčího biotopu a připravili jsme návrh opatření pro akční plán tetřívka.

Představili jsme projekt TetraoVit na Česko-saském setkání skupiny pro ochranu přírody

Na konci června se v městečku Marienberg na saské straně Krušných hor konalo pravidelné setkání Česko-saské koordinační skupiny pro ochranu přírody v příhraničních oblastech. Setkání se zúčastňují zástupci významných institucí pro ochranu přírody z obou států i místních samospráv a dalších zainteresovaných subjektů. Při této příležitosti byl představen také náš projekt TetraoVit, jeho cíle a dosavadní průběh. Součástí setkání byla i exkurze na místa, kde probíhají podobné aktivity, jaké jsou náplní projektu. Paní Anita Hovorková ze Saských státních lesů nám předvedla revitalizované rašeliniště u obce Satzung.

Kolik tetřívků vlastně v projektovém území žije?

Na konci dubna a na začátku května proběhl v Krušných horách každoroční monitoring tokajících tetřívků. Velkou pozornost jsme tetřívkům věnovali i my v projektovém území. A kolik jsme jich napočítali? Bohužel, oproti dřívějším letům se jejich celkový počet zase snížil. Na české straně jsme zaznamenali celkem 13 kohoutků a dvě slepice. V české části tak došlo k poklesu o 5 kohoutků ve srovnání s rokem 2018. Kolegové v Sasku spočetli 7 samců, o jednoho víc než vloni. Že by jim tamní lesníci připravili lepší prostředí?