Projektové území z ptačí perspektivy

Zajímalo by vás jak vypadá krajina z pohledu ptáků? Nás ano, a tak jsme využili možnosti podívat se na projektové území kamerou dronu. O některé ze snímků se s vámi rádi podělíme. Ukazuje se, že naše území v Krušných horách je hodně zalesněné a že porosty jsou hustší než jsme si mysleli. O to víc je třeba pokusit se obnovit rašeliniště a doplnit mozaiku stanovišť otevřenými plochami tak, aby to lépe vyhovovalo tetřívkovi.

Společná pracovní schůzka v Drážďanech

Projekt se posunul do další fáze, a tak se všichni projektoví partneři sešli u jednoho stolu, aby se informovali o výsledcích práce za letošní rok. 4. září na Technické Univerzitě v Drážďanech každý z účastníků přednesl příspěvek o tom, co se dělo v roce 2019.
Bylo toho celkem dost: bylo dokončeno mapování vegetace z hlediska možné obnovy rašeliništních stanovišť (TU Dresden), připravují se podklady pro projekt revitalizací (Ústecký kraj), začalo se zahrazením hraničního příkopu na Georgenfelderském rašeliništi (Okres Krušnohoří), atd.
Také my jsme dokončili mapování klíčových znaků tetřívčího biotopu a připravili jsme návrh opatření pro akční plán tetřívka.

Představili jsme projekt TetraoVit na Česko-saském setkání skupiny pro ochranu přírody

Na konci června se v městečku Marienberg na saské straně Krušných hor konalo pravidelné setkání Česko-saské koordinační skupiny pro ochranu přírody v příhraničních oblastech. Setkání se zúčastňují zástupci významných institucí pro ochranu přírody z obou států i místních samospráv a dalších zainteresovaných subjektů. Při této příležitosti byl představen také náš projekt TetraoVit, jeho cíle a dosavadní průběh. Součástí setkání byla i exkurze na místa, kde probíhají podobné aktivity, jaké jsou náplní projektu. Paní Anita Hovorková ze Saských státních lesů nám předvedla revitalizované rašeliniště u obce Satzung.

Kolik tetřívků vlastně v projektovém území žije?

Na konci dubna a na začátku května proběhl v Krušných horách každoroční monitoring tokajících tetřívků. Velkou pozornost jsme tetřívkům věnovali i my v projektovém území. A kolik jsme jich napočítali? Bohužel, oproti dřívějším letům se jejich celkový počet zase snížil. Na české straně jsme zaznamenali celkem 13 kohoutků a dvě slepice. V české části tak […]

Jak vypadá tetřívčí biotop – domapováno

V dubnu jsme dokončili terénní mapování stanovišť tetřívka v projektovém území. Na celé ploše jsme zaznamenali typ vegetace, její druhové složení a věkovou strukturu a řadu dalších vlastností. Víme, kde se tetřívek může schovat, kde nakrmit, ale také kde by se mohl zranit o dráty oplocenek. Naše poznatky porovnáme s modelem pracujícím s daty z […]

Tetřívek bude mít víc prostoru

Konečně se dostáváme k návrhu opatření, která by měla tetřívkovi opravdu pomoci. Ve spolupráci s vlastníky lesa v blízkosti Cínovce jsme v našem modelovém území vybrali plochy, kde bude lesní porost upraven tak, aby odpovídal představám o tetřívčím biotopu. Vzhledem k tomu, že tetřívkům začínají chybět otevřené plochy, zde bude vytvořeno území beze stromů, jen […]

Tetřívka monitorujeme i v zimě

Snažíme se zmapovat výskyt tetřívka obecného v Krušných horách. V celém pohoří hledáme pobytové stopy ptáků, které by nám pomohly popsat prostředí, které si tetřívci vybírají k životu. V tající vysoké vrstvě sněhu využíváme k pohybu i lyže. Zatím jsme prozkoumávali oblast mezi Lesnou a Kálkem

Česko-německý seminář o tetřívkovi a jeho ochraně

Na Technické univerzitě v Drážďanech proběhl v rámci projektu pracovní seminář na téma revitalizací rašelinišť. Na zajímavé téma přednášela řada odborníků, takže účast na semináři byla více než hojná. Účastníci z Německa i Čech, které zajímá aktivní ochrana rašelinišť, zaplnili posluchárnu doslova až po strop.

Naše práce na projektu TetraoVit v roce 2018

Našim prvním velkým úkolem v projektu TetraoVit bylo navrhnout v průběhu jara 2018 klíčové parametry biotopu tetřívka obecného. Vycházeli jsme při tom z našich zkušeností, z diskusí s mnoha dalšími specialisty a podkladů z odborné literatury. Tetřívek se v Krušných horách vyskytuje převážně na lesní půdě. Zásadní parametry se tedy týkají struktury a druhového složení […]

Zpracováváme výsledky mapování

Máme první výstupy z našeho terénního mapování. Ke každé vymezené ploše jsme stanovili jeden z typů formace (bezlesí, rozvolněné, nezapojené, zapojené – dominují listnaté dřeviny, zapojené – dominují jehličnany), odvodnění (bez odvodnění, příkopy s přehrádkami, příkopy bez přihrádek), přítomnost mrtvého dřeva (žádné nebo zanedbatelné, roztroušené, hojné), pokryvnost jednotlivých vegetačních pater aj. Zároveň jsme zjišťovali zastoupení […]