Štítek: Krušné hory

Projekt TetraoVit skončil

Na konci února 2021 se nám i našim partnerům podařilo dokončit všechny plánované milníky projektu TetraoVit a projekt v mírně prodlouženém termínu skončil.

Hlavně jsme ale naplnili opravdový cíl projektu – připravit podrobný plán opatření v modelovém území v okolí Cínovce, která by měla vést k zachování a zlepšení stavu biotopu tetřívka obecného na české i saské straně Krušných hor. Zmapovali jsme modelové území, zjistili jsme, jaké jeho části jsou pro tetřívka důležité a navrhli jsme zásahy, které je třeba udělat. Všechno jsme probrali s lesními hospodáři, hledali společná řešení a ta poté sepsali do projektů a studií. Je připravena rozsáhlá revitalizace odvodněných rašelinišť. V lesních porostech by měla zůstat zachována mozaika otevřených ploch a různorodých porostů, která tetřívkovi vyhovuje. Měly by být upraveny turistické a lyžařské stezky tak, aby se vyhnuly těm nejcennějším lokalitám.

Přejme ohroženým druhům i nám lidem, ať se vše co nejdříve začne realizovat.

Propagace projektu a navrhovaných opatření

Projektu TetraoVit se dostalo pozornosti – v regionálním vydání deníku IDNES vyšel článek o aktivitách projektu TetraoVit. Zástupci partnera projektu – podnik Lesy ČR – v něm potvrdili připravenost realizovat opatření na zlepšení biotopu tetřívka obecného, na kterých se podílel Spolek Ametyst. Zástupce Ametystu O. Volf v článku popsal současnou situaci populace tetřívka obecného v Krušných horách i upozornil na zvýšené ohrožení tohoto citlivého druhu v souvislosti s velkým počtem návštěvníků hor v posledních týdnech.

Mají to tetřívci spočítané i v Krušných horách?

Duben a květen jsou obdobím, kdy se probíhající jarní tok využívá k monitoringu tetřívků. Také v našem projektovém území jsme za ranního rozbřesku počítali hlasitě se projevující kohoutky i jejich tiché společnice. A jak to s nimi letos vypadá? Dobrou zprávou je, že oproti loňskému roku se jejich počet nijak výrazně nezměnil. Vypadá to, že na české straně je asi 12 samců. Horší je fakt, že toto číslo je velmi nízké a potvrdil se tak velký pokles ve srovnání s rokem 2018 a dřívějšími lety.

Tetřívek je v Sasku za hvězdu

Ochrana tetřívka je v sousedním Sasku jednou z priorit. Jeho dobrá kondice na saském území je ovšem zcela závislá na části populace v Česku, protože tetřívci se v Sasku vyskytují už jen v Krušných horách při společné hranici. Mezistátní spolupráce je tak pro jeho ochranu klíčová. Proto uspořádala saská zemská vláda 18. listopadu 2019 odbornou konferenci ke spolupráci ohledně tetřívka obecného mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko.

Konference, která se konala v krásné historické budově Lužického semináře v Praze na Malé Straně, se zúčastnili zástupci všech důležitých institucí z Česka i Saska. Kromě ministerstva životního prostředí a Lesů ČR přednesl příspěvky o ochraně tetřívka v ČR Spolek Ametyst. Projekt TetraoVit byl představen jako příklad dobré praxe, kdy jsou do ochrany tetřívka zapojeny všechny dotčené subjekty z obou stran hranice. Snad se nám díky tomu podaří jeho prostředí aspoň trochu zlepšit.

Projektové území z ptačí perspektivy

Zajímalo by vás jak vypadá krajina z pohledu ptáků? Nás ano, a tak jsme využili možnosti podívat se na projektové území kamerou dronu. O některé ze snímků se s vámi rádi podělíme. Ukazuje se, že naše území v Krušných horách je hodně zalesněné a že porosty jsou hustší než jsme si mysleli. O to víc je třeba pokusit se obnovit rašeliniště a doplnit mozaiku stanovišť otevřenými plochami tak, aby to lépe vyhovovalo tetřívkovi.

Představili jsme projekt TetraoVit na Česko-saském setkání skupiny pro ochranu přírody

Na konci června se v městečku Marienberg na saské straně Krušných hor konalo pravidelné setkání Česko-saské koordinační skupiny pro ochranu přírody v příhraničních oblastech. Setkání se zúčastňují zástupci významných institucí pro ochranu přírody z obou států i místních samospráv a dalších zainteresovaných subjektů. Při této příležitosti byl představen také náš projekt TetraoVit, jeho cíle a dosavadní průběh. Součástí setkání byla i exkurze na místa, kde probíhají podobné aktivity, jaké jsou náplní projektu. Paní Anita Hovorková ze Saských státních lesů nám předvedla revitalizované rašeliniště u obce Satzung.

Kolik tetřívků vlastně v projektovém území žije?

Na konci dubna a na začátku května proběhl v Krušných horách každoroční monitoring tokajících tetřívků. Velkou pozornost jsme tetřívkům věnovali i my v projektovém území. A kolik jsme jich napočítali? Bohužel, oproti dřívějším letům se jejich celkový počet zase snížil. Na české straně jsme zaznamenali celkem 13 kohoutků a dvě slepice. V české části tak došlo k poklesu o 5 kohoutků ve srovnání s rokem 2018. Kolegové v Sasku spočetli 7 samců, o jednoho víc než vloni. Že by jim tamní lesníci připravili lepší prostředí?

Jak vypadá tetřívčí biotop – domapováno

V dubnu jsme dokončili terénní mapování stanovišť tetřívka v projektovém území. Na celé ploše jsme zaznamenali typ vegetace, její druhové složení a věkovou strukturu a řadu dalších vlastností. Víme, kde se tetřívek může schovat, kde nakrmit, ale také kde by se mohl zranit o dráty oplocenek. Naše poznatky porovnáme s modelem pracujícím s daty z dálkového průzkumu Země. Výsledkem této „kalibrace“ by mohl být odhad plochy vhodné pro výskyt tetřívka v celých Krušných horách. Bude mu stačit na přežití?

Tetřívek bude mít víc prostoru

Konečně se dostáváme k návrhu opatření, která by měla tetřívkovi opravdu pomoci. Ve spolupráci s vlastníky lesa v blízkosti Cínovce jsme v našem modelovém území vybrali plochy, kde bude lesní porost upraven tak, aby odpovídal představám o tetřívčím biotopu. Vzhledem k tomu, že tetřívkům začínají chybět otevřené plochy, zde bude vytvořeno území beze stromů, jen s porosty drobných keříků. Tetřívci tak získají plochu, kde mohou mít přehled a kde snad v budoucnosti budou předvádět svoje svatební tance.

Tetřívka monitorujeme i v zimě

Snažíme se zmapovat výskyt tetřívka obecného v Krušných horách. V celém pohoří hledáme pobytové stopy ptáků, které by nám pomohly popsat prostředí, které si tetřívci vybírají k životu. V tající vysoké vrstvě sněhu využíváme k pohybu i lyže. Zatím jsme prozkoumávali oblast mezi Lesnou a Kálkem

  • Nejnovější příspěvky

  • Rubriky


    • © 2018 All Rights Reserved | Powered by EDUTIP s.r.o.