Jak vypadá tetřívčí biotop – domapováno

V dubnu jsme dokončili terénní mapování stanovišť tetřívka v projektovém území. Na celé ploše jsme zaznamenali typ vegetace, její druhové složení a věkovou strukturu a řadu dalších vlastností. Víme, kde se tetřívek může schovat, kde nakrmit, ale také kde by se mohl zranit o dráty oplocenek. Naše poznatky porovnáme s modelem pracujícím s daty z dálkového průzkumu Země. Výsledkem této „kalibrace“ by mohl být odhad plochy vhodné pro výskyt tetřívka v celých Krušných horách. Bude mu stačit na přežití?

Tetřívek bude mít víc prostoru

Konečně se dostáváme k návrhu opatření, která by měla tetřívkovi opravdu pomoci. Ve spolupráci s vlastníky lesa v blízkosti Cínovce jsme v našem modelovém území vybrali plochy, kde bude lesní porost upraven tak, aby odpovídal představám o tetřívčím biotopu. Vzhledem k tomu, že tetřívkům začínají chybět otevřené plochy, zde bude vytvořeno území beze stromů, jen s porosty drobných keříků. Tetřívci tak získají plochu, kde mohou mít přehled a kde snad v budoucnosti budou předvádět svoje svatební tance.

Tetřívka monitorujeme i v zimě

Snažíme se zmapovat výskyt tetřívka obecného v Krušných horách. V celém pohoří hledáme pobytové stopy ptáků, které by nám pomohly popsat prostředí, které si tetřívci vybírají k životu. V tající vysoké vrstvě sněhu využíváme k pohybu i lyže. Zatím jsme prozkoumávali oblast mezi Lesnou a Kálkem

Česko-německý seminář o tetřívkovi a jeho ochraně

Na Technické univerzitě v Drážďanech proběhl v rámci projektu pracovní seminář na téma revitalizací rašelinišť. Na zajímavé téma přednášela řada odborníků, takže účast na semináři byla více než hojná. Účastníci z Německa i Čech, které zajímá aktivní ochrana rašelinišť, zaplnili posluchárnu doslova až po strop.

Naše práce na projektu TetraoVit v roce 2018

Našim prvním velkým úkolem v projektu TetraoVit bylo navrhnout v průběhu jara 2018 klíčové parametry biotopu tetřívka obecného. Vycházeli jsme při tom z našich zkušeností, z diskusí s mnoha dalšími specialisty a podkladů z odborné literatury.

Tetřívek se v Krušných horách vyskytuje převážně na lesní půdě. Zásadní parametry se tedy týkají struktury a druhového složení stromového, keřového a bylinného patra. Významná je ovšem také morfologie terénu, stupeň podmáčení a míra ovlivnění člověkem. Využívání jednotlivých částí krajinné mozaiky tetřívkem se liší v průběhu roku podle fáze jeho ročního životního cyklu.

Zpracováváme výsledky mapování

Máme první výstupy z našeho terénního mapování. Ke každé vymezené ploše jsme stanovili jeden z typů formace (bezlesí, rozvolněné, nezapojené, zapojené – dominují listnaté dřeviny, zapojené – dominují jehličnany), odvodnění (bez odvodnění, příkopy s přehrádkami, příkopy bez přihrádek), přítomnost mrtvého dřeva (žádné nebo zanedbatelné, roztroušené, hojné), pokryvnost jednotlivých vegetačních pater aj. Zároveň jsme zjišťovali zastoupení jednotlivých druhů dřevin, bylinného patra a rašeliníku (0 %, do 5 %, 10 %, 20%, 30% …).

Nedej se! o tetřívkovi obecném

Byl dokončen a v České televizi uveden film o tetřívkovi a jeho ochraně. Téma ohrožení jednoho ptačího druhu bylo zobrazeno jako příklad širší problematiky ochrany přírody a krajiny. Podíleli jsme se na jeho tvorbě, velká část natáčení se realizovala v Krušných horách, včetně modelového území projektu. Rádi jsme tím přispěli k tomu, že se ochrana tetřívků dostala do povědomí ostatních lidí.

Mapování stavu biotopu tetřívka pokračuje

Na začátku července jsme udělali největší část terénních prací v rámci terestrického mapování vybraných parametrů biotopu tetřívka. Fotografie ukazuje nezapojené výsadby smrku pichlavého, které trpí v Krušných horách chorobou způsobenou houbou kloubnatkou smrkovou. V popředí je vidět náprstník červený, který zde běžně doprovází okolí lesních cest. Jedná se spíš o náhradní biotop tetřívka, který není dlouhodobě udržitelný.

Sečetli jsme tetřívky v Krušných horách

Tak jako v posledních letech každý rok, proběhlo i letos v celých Krušných horách sčítání tetřívků v toku. V červnu se sešly výsledky od sčitatelů z celého pohoří – bylo zjištěno celkem 77 tokajících samců a 15 samic, což je o něco více než loni i předloni. Opět se ukázala klíčová role modelového území projektu pro přežívání tetřívků v ptačí oblasti i v celých Krušných horách (mapka). Početnost tetřívků zde lze odhadnout na 12 až 15 samců. Území dosud nabízí různorodou směs stanovišť, která tetřívkům vyhovuje.

Začínáme mapovat v terénu na saské straně

Celé modelové území (černě ohraničeno) tvoří zároveň Ptačí oblast Kahleberg und Lugsteingebiet, která je součástí soustavy chráněných území Natura 2000. V jižní části modelového území můžete za poplatek navštívit naučnou stezku po rašeliništi Georgenfelder Hochmoor. Ve střední části se nachází Biathlon Arena Osterzgebirge a v severní části doporučujeme krásnou vyhlídku z vrchu Kahleberg.